Komentáře: Střípky ze sedmdesátých

Od: igor

igor — Fri, 01 Oct 2010 10:17:31 +0000

re
🙂

Od: -rn-

-rn- — Mon, 19 Jul 2010 20:22:58 +0000

V roce 1975
mi moje holčička s pláčem řekla, že žádný „krimplový“ šaty nosit nebude! (A takový to byl kvalitní materiál, ten krimplen… ):)

Od: Ygrain

Ygrain — Sat, 17 Jul 2010 17:05:12 +0000

to babza, s křížkem po funuse
červenou čočku kupuju v supermarketech, v regálech s „podezřelou“, čili zdravou výživou 🙂

Od: Jarda

Jarda — Fri, 16 Jul 2010 16:39:30 +0000

Jeste jeden stripek z let padesatych
Je znamo, ze udalosti ranneho detsvi hluboce ovlivnuji vyvoj detske duse. Doma byl prisny poradek ve vecech financnich, ja byl veden k setrnosti. Jen jsem dostaval v nedeli pet korun na kino, TV tenkrat nebyla. V cervnu 1953 u nas hrali „Cisaruv Pekar-Pekaruv Cisar a vstupne bylo dvojnasobne. Po dlouhem vahani jsem se odvazil pozadat maminku o vic penez. K memu obrovskemu prekvapeni me dala tech korun sto a k jeste vic me prekvapila kdyz dodala „musis to utratit vsecko jeste dneska“. Byl jsem rovnez veden k pravdomluvnosti a udal duvod pozadavku. Odpoledne me rekla babicka zena to prostoreka „nyni nam nas prezident zase lhal“ kdyz rekl „nase mena je pevna“. Ja lhat nesmel, ale predstavitel nejvyzsi lhat mohl. Podle prislovi „kdo lze ten i krade“ prezident a jeho strana nejen lidem lhali, ale stejne tak je i okradli o jejich uspory. A meli nam (tehdy detem) slouzit prikladem.

Od: Kateřina S.

Kateřina S. — Fri, 16 Jul 2010 10:37:59 +0000

Kateřina M.
No, když jsme se ségrou jezdily za tátou do Německa, vozily jsme si odtamtud domů vložky, houbičky na mytí nádobí, deodoranty Fa, čokoládu Milku, gramofonový desky a samozřejmě oblečení.

Od: babza

babza — Fri, 16 Jul 2010 09:46:31 +0000

No jo, Kateřino M.,
chybělo vám to kšírování, co jsme nosily zprvu ještě my. Člověk si připadal jako kůň, když ho připravují k zápřahu.
Dnes jsem sháněla červenou čočku. Je to druh, který nemá slupku, a proto je vhodný např. pro kojící maminky (jednu z nich o víkendu čekám), které se jinak bojí jíst luštěniny kvůli plynatosti, což negativně působí na kojence. A tak jsem si vzpomněla, že byla doba, kdy i ta čočka nebyla k dostání žádná. Prostě – minulost se mi připomná stále, a to hlavně na takových maličkostech.

Od: Kateřina M.

Kateřina M. — Fri, 16 Jul 2010 06:15:02 +0000

Na konci
osmdesátých let se prodávaly vložky Lydia. Měly dokonce lepící proužek, jenže ten byl stejně stejně k ničemu – po pár krocích vložka putovala na záda. Tehdy jsem vymyslela zlepšovák a malinkým spínacím špendlíkem jsem tu vložku vepředu připínala ke kalhotkám. Špendlík jsem chránila jak oko v hlavě, tyhle malý se nedaly nikde sehnat a ten můj byl z USA. Na jednom tričku, co mi dovezla teta, jím byla přichycená papírová cenovka. A pak najednou z ochodů zmizely nejen vložky Lydia, ale i ty příšerný se síťkou, a nakonec i vata.

Od: Kateřina S.

Kateřina S. — Fri, 16 Jul 2010 02:03:46 +0000

k Jarda
no u nás se stalo něco obdobného na gymplu a to už byl rok 1982. Při hodině občanský nauky jeden spolužák poslal po třídě kolovat papírek, jako pozvánku na pivo do hospody a z legrace na něj napsal: zakládáme svaz solidarity studentů. Ustavující schůze dnes ve 14.00 v restauraci Na paloučku. Kdo jde, ať se podepíše. Načež se podepsala půlka třídy, ale většina nějakým „vtipným“ pseudonymem třeba Napoleon Bonaparte apod. Profesorka občanské nauky lísteček chytila a vyděsilo ji slovo „solidarita“, priotože v Polsku v té době bylo hnutí Solidarita. Přijela stb a vyslýchala jednoho po druhém, zjišťovalo se, kdo se podepsal jakým pseudonymem a proč… Toho kluka jenom vyloučili ze SSM tenkrát, ale měl garantovaný, že se nedostane na žádnou vš. Taky nedostal. Přesto se z něho stal učitel.

Od: Jarda

Jarda — Fri, 16 Jul 2010 01:47:18 +0000

Stripek z let padesatych
V roce 1952 jsem chodil do druhe obecne, v citankach jsme meli na prvnich dvou listech celostrankove fotky Gottwalda a Stalina. Nedlouho pred koncem skolniho roku se objevila na chlapeckem zachode Stalinova fotka kde mu nekdo hovnem obtahl kniry. V pristi prestavce uz tam nebyla a na vec se skoro zapomelo. Jenze spoluzak ktery mel maminku uvedomelou soudruzku se o tom zminil doma a ta sla k rediteli a ten to musel oznamit. Nastalo obrovske vysetrovani, predevsim darebaku jako ja a deti z neuvedomelych rodin. Vysetroval nas napred mistni policajt a pak nejaci soudruzi v civilu asi StB, vsichni jsme museli ukazovat citanky jestli v nich Stalinuv obrazek nechybi, ukazovat musela i devcata. Pokud vim pachatel zjisten nebyl, malem na to ale doplatil chudak skolnik ktery jak jsme se pozdeji dozvedeli Stalina s hovnem na lici splachl do zachodu a nic neohlasil.

Od: yogumin

yogumin — Fri, 16 Jul 2010 00:34:25 +0000

Vlozky z vaty
Zaslouzily by cely blog. Namoceny do cerveny tempery vypadaly jako pouzity. Nechaly se s nima delat kouzelny veci.