Reklama
 
Blog | Kateřina Sidonová

Vlna nesnášenlivosti na internetu

o internetových článcích a diskuzích, ze kterých mi není dobře

 Začalo to tak, že mi bývalá sousedka poslala e-mail s názvem „Konečně to někdo napsal!!!!!!" Klikla jsem si tedy na doporučený link a našla článek o tom, jak jsou Češi diskriminováni. Slušným lidem neprojde nikdy to, co se toleruje „Cikánovi". A podívejte se na ně, jak žijou. A my na ně platíme dávky. Jistěže nejsem rasista, podotýkal autor, ale přišel čas, abychom některé věci řekli otevřeně a nahlas. K tomu spousta fotografií polorozpadlého domu a jeho snědých obyvatel. Jen se na ně podívejte!

Otevřela jsem diskuzi a udělalo se mi špatně. Kolem dvou set příspěvků a všechny o tom samém. „Výborný článek!" „Pod tohle se můžu podepsat!" „Konečně to někdo řekl nahlas!"A mezi nimi i návrhy řešení vzniklé situace: vystěhovat, zlikvidovat, do plynový komory.  Co jsem měla dělat? Zapojila jsem se, aby zazněl taky jiný názor. Vrhli se na mě jako sršni. „Vy jedna pseudohumanistko, jděte si mezi ně bydlet!" „Až vám zbijou děti a znásilněj dceru, tak budete mluvit jinak! Přál bych vám to, vy krávo!", „Nejste náhodou cigoška, že se jich tak zastáváte?" A nakonec i „Nechceme, abyste se účastnila naší diskuze! Vypadněte!"

Následujícího dne mi poštou přišla knížka od romského básníka, kterého jsem nikdy neviděla. Děkoval mi „za všechno, co jsem pro romský národ vykonala". Zastyděla jsem se, protože jsem nikdy nic mimořádného neudělala. A na poštu jsem odnesla svou knížku. Na oplátku. Mířila do Litvínova, na sídliště Janov.

Dva dny nato jsem v televizi sledovala demonstraci Dělnické strany v Litvínově a skupinku Romů odhodlaných bránit svoje rodiny. Přemítala jsem, který z nich je asi můj básník.

Reklama

Vrhla jsem se do víru internetových diskuzí a snažila se aspoň trochu srovnat skóre. Aby si snad nezúčastněný čtenář nemyslel, že jsme tady všichni takoví rasisti. Jenže jsem většinou zůstala sama. Nejvíc mě zaráželo, jak šílené věci si lidé dovolí napsat. A nebudu to tady opakovat. A pak taky to, že všechny ty nadávky administrátoři některých blogů nechávají s naprostým klidem viset na internetu. Jo, ze sociologického hlediska zajímavá věc. Ale nebezpečná.

Napsala jsem tedy do jednoho z periodik dopis, abych je na to upozornila. Obratem mi přišel dlouhý e-mail od bývalého spolužáka, který v periodiku pracuje. Dával mi částečně za pravdu, ale přece jen situaci neviděl tak černě jako já. Prozradil mi, že smazali už 1 200 diskuzních reakcí a několik desítek blogů. Jednoho blogera museli dokonce úplně vyloučit.

Přesto si myslí, že není špatné, že se lidé přestali bát stěžovat si, a že se ze současné situace bude moci dojít k něčemu pozitivnímu. Věci se pojmenují pravými jmény a pak bude možné začít řešit.

Nevím. Možná.

Fascinuje mě ale jak jeden janovský incident zvedl tak velkou vlnu nenávisti a otevřeného i skrytého rasismu, a že se na ní teď veze snad celý český národ. Malá rozbuška, která vyvolala obrovskou explozi.

Nechci se zaobírat příčinou té nenávisti. Jak už jsem se někde zmínila, domnívám se, že Romové jsou trochu zástupný problém. Lidé, kteří na tom nejsou finančně a společensky právě nejlépe, jsou nespokojení, schází jim jistoty, které jim zaručoval minulý režim. Co jim záleží na tom, že mohou svobodně mluvit, vyznávat náboženství, které se jim líbí, cestovat do zahraničí? Oni o nic z toho nikdy nestáli. Mají jiné starosti. Musí uživit sebe a své děti. A koupit si novou televizi a taky ten vysavač, co předváděli v televizi. Je čas uctívání zlatého telete. Lidé sami nechtějí nic řešit. Chtějí, aby to za ně udělali ti „nahoře". Jak to bylo vždycky. A potřebují si někde své frustrace vybít.

Ale pravda je, že nesnášenlivost k Romům je tu odedávna a hned tak nezmizí.

Douška:

Už mě přestalo bavit pročítat diskuze a psát tam, co si myslím já. Všude mě rozcupovali, jedno, co jsem říkala. A dokonce si o mně kdosi na aktuálně vymyslel i vtip. Akorát jsem ho nepochopila, ale to nevadí. Posuďte sami.

"Ještě jeden vtip z  cikánského prostředí na dobrou noc:

Přechází stará Sidonová kžižovatku NA ČERVENOU.Policajt na ni volá,píská:"Paní přecházíte na červenou"!!!!!!
Co říkáte???povídá Sidonová.
Přecházíte na červenou!
Co říkáte?
To jste snad i hluchá?
Co říkáte?
No sakra – přecházíte na červenou!!!!
Jóó,červenou,tak na tu já seru.

P.S.naproti v zahradě si natahuje dědek posraný kšandy.

Dobrou noc.Ivan."

No, to už musím být hodně slavná, ne?

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama