Komentáře: Děti se bít nesmějí

Od: Vojta

Vojta — Sun, 18 May 2008 22:50:42 +0000

Dobrý den
Ehm…Jsem otec dvou překrásných princezen, čekáme třetí děcko. Nemám čas ani náladu vynalézat psychologické nátlaky a smlouvání, považuji to za věc, která se patří k věku 15 a výš, do té doby mě to nezajímá. Kdysi proběhlo: řeknu ti to dvakrát, potřetí dostanete na zadek. Dostaly. Od té doby stačí „říkám to podruhý!“ a rána už nepadne. Mojí ženě občas ta ruka ujede, nedivím se jí, považuji to za normální. Druhá stránka mince je taková, že nám děti neběhají pod auta, nestrkají ruce do zásuvek a co je řečené, to platí (obzvlášť o nebezpečných aktivitách). Jsou to moje děti, které nadevše miluji. Proto ode mě občas dostanou. S láskou. To je vše.

Od: Pavel Beneš

Pavel Beneš — Sun, 06 Apr 2008 11:27:02 +0000

K dítěti s láskou
Žádný zákon neumí zaručit láskyplný vztah mezi rodiči a dětmi. Psychické týrání může být podstatně horší než fyzický trest. A výchovný pohlavek (umístěný s láskou) či přes zadek je někdy jediná cesta, která dítě v jeho experimentech co ještě projde, zarazí. Každé dítě ohledává meze možností, nemá ještě zkušenosti a tak volí experiment. Lepší když narazí na hranici postavenou z lásky, než aby zbloudilo.

Od: ivana hluštíková

ivana hluštíková — Wed, 12 Mar 2008 17:56:43 +0000

to Kateřina
Mějte se hezky, ani jsem nic nechtěla dodávat, ale „musím“ kvůli znakům, taková příležitost: WUUW !!!

Od: Kateřina

Kateřina — Wed, 12 Mar 2008 14:37:04 +0000

to ivana
ano, myslím si v podstatě to samé

Od: ivana hluštíková

ivana hluštíková — Wed, 12 Mar 2008 14:32:26 +0000

ještě
Co postrádám já, když se setkávám s mnoha rodiči a jejich dětmi, je právě to, že rodiče nedávají dětem jasný signál podle (přiměřený věku dítěte), kde je ta hranice. Často se snaží s dětmi logicky vyjednávat, jenže u malých dětí se tím nic nevyřeší. Jak psala Jiřina Prekopová (nebo Prekoppová, teď nevím), malé dítě je proto malé, abychom ho mohli popadnout a odnést. Třeba z té silnice.
Jo a důslednost. Moje slabost. Když je dnes něco NE, tak je to NE i zítra:-)

Od: ivana hluštíková

ivana hluštíková — Wed, 12 Mar 2008 14:22:30 +0000

antiautoritativní výchova
Antiautoritativní výchova nerovná se výchova bez bití. Jak zde již někdo popsal situaci – rodič řekne ne, nebouchej do mě nebo…, dětí bouchne znova, matka zas řekne ne…. ale vpodstatě to asi nemyslí vážně, tak po chvíli rodič vybuchne a už to lítá. To je anti..výchova. Dítě nedostane hranici, jasnou zprávu, kterou potřebuje, aby pochopilo, kam až může jít. K tomu ale nepotřebuje dostat ránu. Když malé dítě vlítne do silnice, pochopí, že to nemá dělat, když dostane na zadek? Moje taky dostalo, když toto udělalo, ale jak zde už též někdo psal, to jsem potřebovala JÁ, byla jsem v takovém šoku, že jsem reagovala naprosto nesmyslně, potřebovala jsem asi ten strach, úlek ze sebe uvolnit.

Od: Docent Kolečko

Docent Kolečko — Tue, 11 Mar 2008 21:04:05 +0000

děkuji
Čtu tyto blogy pravidelně, ale většinou si své názory nechávám pro sebe. Ale také si myslím, že děti se bít nemusí a nemají. Sám jsem prošel velmi liberální výchovou. Považuji se za slušného člověka a rodiče na mne nemuseli nikdy vztáhnout ruku. Ve své době byli celkem osvícení. I v jiných věcech. Zato dnes se najde mnoho zatrpklých pitomců, kteří by chtěli staré časy vrátit zpátky.

Od: Michael Nimral

Michael Nimral — Tue, 11 Mar 2008 19:56:19 +0000

pro Helenu
Přečtěte si prosím diskusi, k té směřovala má reakce.

Od: Helena

Helena — Tue, 11 Mar 2008 16:27:13 +0000

Ale autorka nema na mysli antiautoritativni vychovu
To je opreci neco jineho, nez davat rany a facky za neco. Ja jsme byla v detsi taky bita a nic to nepomohlo. A nebylo to vubec spravedlive.
Detem se daji ukazat mantinely bez biti, bez fyzickych trestu. Katerina nerika nic o vychove bez trestu. A ja taky ne.

Od: Michael Nimral

Michael Nimral — Mon, 10 Mar 2008 22:25:33 +0000

pro autorku
Doba již opravdu postoupila a zkušenosti s lidmi vychovávanými antiautoritativní/liberální výchovou jsou ze západních zemí, ale už i od nás známy.