Vadilo mi, že jsem tlustá. Hlavně když jsem začala chodit do školy a děti se mi kvůli tomu posmívaly. Ale asi to nebylo zase tak strašný, protože „tlustoprdko" mi řekli jen jednou a to ještě v nějaký přiblblý hádce.
Ve dvanácti mě jeden strejda, co u nás bydlel, ostříhal úplně nakrátko, takže si mě pak všichni pletli s klukem. V té samé době mi sice taky vyrostla ňadra, ale na ulici mě všichni stejně dál oslovovali chlapečku. Možná mě litovali a říkali si, že ten kluk trpí nějakou hormonální poruchou, když má tak velký prsa.
Podprsenka, kterou jsem dostala v jednom z balíků oblečení „z Ameriky", mi byla ukrutně malá a lezly z ní dráty, které jsem musela každou chvíli zastrkovat zpátky a pak mě zase děsně píchaly do žeber.
Při tělocviku jsem kupodivu neměla moc velké potíže, jen výmyk jsem nikdy neudělala a když jsem cvičila na kladině, učitelka se počůrala smíchy.
Druhá babička říkávala, že jsem „statná" a z váhy, ať si prý nic nedělám, protože mám „silný kosti". Výborně vařila a čekaly mě u ní vždycky úžasný hody. Máma takový porozumění neměla. Pořád mi odpírala jídlo a tvrdila mi, že jí za to budu jednou vděčná. Nutila mě provozovat sporty a kupovala mi dia sušenky a dia čokoládu, která byla tak odporná, že jsem ji nejedla ani já. Tenkrát jsme se mylně domnívali, že se po dia výrobcích netloustne.
Zhubla jsem, až když jsem se na gymplu poprvé pořádně zamilovala. Několik týdnů jsem se trápila a skoro nejedla, jenom jsem pila hektolitry kakaa. Přes letní prázdniny se pak ze mne stala celkem normální holka a tak jsem docela dlouho zůstala.
Komplexu z tloušťky jsem se ale nezbavila a vždycky jsem si už připadala tlustá a pro kluky málo přitažlivá. Ale vůbec to tak nebylo. Škoda, že jsem si to tehdy neuvědomila.
Ztloustla jsem znovu až po dětech. A to strašně.
„Budeš muset jít na liposukci," vrtěla hlavou máma. „Jinak se to řešit nedá."
Jo, jenomže, kde bych na takovou liposukci vzala? Navíc mi to připadalo nečestné a nesportovní. A nechutný. Když zhubnout, tak se o to přece musím přičinit sama!
Když paní učitelka viděla nedávno naší Terku jíst bonbóny, řekla jí prý, ať se necpe nebo:„Chceš snad vypadat jako tvoje máma?" To mě trochu urazilo.
Tak jsem o tom uvažovala. Proč jsem tlustá. A proč s tím nic nedělám.
V první řadě to mám asi někde v genech. Táta… nerada bych se ho dotkla…ale je hodně kulaťoučkej. Svým dětem jsem nedávno musela začít odpírat jídlo, stejně jako to dělávala moje máma.
Druhá věc je, že jsem nezdrženlivá a když mám na něco chuť, tak to prostě musím sežrat. Nebo vykouřit. Taky vypít
A třetí důvod by se mohl líbit mýmu muži. Když nejsem pro nikoho přitažlivá, nevystavuju se zbytečnému pokušení mu zahýbat. Já vím, že by si asi zasloužil mít doma krásnou štíhlou sexbombu, se kterou by se mohl všude chlubit… Ale člověk zase nemůže mít všechno, ne?
Teď najednou nějak nevím: patří tenhle text na společnou stránku?
